KauzaBudil : MediaShrnuti

KauzaBudil :: Analýzy :: Mediální vývoj :: Archív kauz :: Otevřený dopis :: Login/Registrace

Chronologický přehled textů, které česká média do dnešního dne


publikovala k případu Ivo T. Budila


Sestavil Jan Snopek

V dubnu 2007 vyšlo první číslo letošního ročníku Sociologického časopisu věnované sociální antropologii v postsocialismu. David Scheffel, kanadský sociální antropolog českého původu, se v drobnějším textu nazvaném Minulost a budoucnost antropologie ve střední a východní Evropě: poznámky k vizi Chrise Hanna zamýšlel nad vědeckou kulturou české antropologie. Jako příklad její specifičnosti uvedl příspěvek Ivo T. Budila napsaný pro jeden britský sborník. Jeho značná část byla podle Scheffela jenom nepatrně pozměněnou verzí článku, který napsal zhruba před deseti lety spolu s Josefem Kandertem (na který však Budil řádným způsobem neodkázal). Redakce Sociologického časopisu poskytla ve stejném čísle Ivo T. Budilovi prostor reagovat na Scheffelovu výtku. Budil se ve své odpovědi vyjádřil v tom smyslu, že jeho text neměl odborné ambice a že editoři sborníku, v němž dotyčný příspěvek vyšel, navíc zřejmě následkem nedorozumění vynechali poznámkový aparát s odkazy na použitou literaturu.

V Budilově odborném životopise uvedeném na webových stránkách jeho domovské katedry antropologie v Plzni došlo záhy po odpovědi pro Sociologický časopis k přesunutí bibliografického údaje o inkriminované stati ze sekce Původní práce v odborných časopisech do sekce Popularizující a informativní články a stati. Údaj byl doplněn o informaci, že článek „vznikl za laskavé spolupráce s Josefem Kandertem, Davidem Scheffelem a dalšími představiteli antropologických a etnologických pracovišť České republiky“.

13. dubna informoval o článcích v Sociologickém časopise Týden v článku Prorektor plzeňské univerzity byl nařčen z plagiátu a také regionální Plzeňský deník. Obě periodika publikovala zprávu vydanou ČTK. O den později ji pod názvem „Prorektor Budil opisoval, říká vědec“ zveřejnila ještě plzeňská mutace MF Dnes. Článek z MF Dnes převzal 17. dubna také nezávislý studentský server při ZČU Dioné. Diskuse čtenářů k tomuto článku měla 23 příspěvky. Dne 14. května, po zhruba 1146 přečteních, byl článek o opisujícím prorektorovi ze serveru stažen.

Dne 20. dubna vyšel v plzeňském vydání MF Dnes rozhovor s Ivo T. Budilem nazvaný „Potřebujeme kvalitní výzkum“ (tentýž rozhovor přetiskla ještě 21. dubna karlovarská mutace deníku). V rozhovoru věnovaném plánovanému rozvoji univerzity se Ivo T. Budil vyjádřil také k případu opisování ze Scheffelova a Kandertova článku. Sdělil, že se oběma omluvil, jejich jména doplnil do bibliografie a celou medializaci označil za mediální půtky odvádějící pozornost od skutečných problémů, jakým je například čerpání strukturálních fondů. (Rozhovor je dostupný na 3. až 4. straně monitoringu tisku ZČU z 20. dubna).

Květnové vydání studentských novin Agora přetisklo zprávu ČTK o opisování prorektora Budila. Jejich šéfredaktor Jan Šmíd se tématu věnoval ve svém komentáři. Text Jana Šmída nazvaný Co s takovým plagiátorem? přetiskly 1. června také Hospodářské noviny. Vedle něj téhož dne publikovaly článek Univerzita řeší, co s plagiátorem, který opět shrnoval případ Scheffelova vystoupení v Sociologickém časopise.

8. června se v rubrice O moderní morálce: historická lekce vyjádřil k plagiarismu a "případu Budil" Petr Zídek, šéfredaktor společensko-vědní přílohy Lidových novin Orientace. Zídek ve svém článku Když vědci kradou popsal také svou vlastní opakovanou zkušenost s tím, jak byl během studií plagiován někým mocnějším.

Dne 12. června publikoval v Lidových novinách v rubrice Dopisy čtenářů svůj text Ladislav Cabada, děkan plzeňské Fakulty filozofické. V textu nazvaném Profesor Budil pochybil, ale podvodník to není se Cabada Budila zastal a vyjádřil odhodlání bránit se v případě nutnosti všemi dostupnými prostředky „proti nepravdivým a tendenčním útokům na prof. Budila a fakultu filozofickou“.

13. června vychází v plzeňské mutaci MF Dnes zpráva nazvaná „Fakulta: prorektor Budil není plagiátor“. Děkan Filozofické fakulty Ladislav Cabada v něm vyjadřuje znepokojení nad útoky na další Budilovy odborné texty. V článku je zmíněna petice na obranu profesora Budila, kterou na svém serveru (Antropoweb) publikovali dne 12. června studenti plzeňské katedry antropologie. Dále je zde uvedeno, že byly pro veřejnost uzavřeny webové stránky obsahující srovnání pasáží z Budilovy práce Za obzor západu a textů, z nichž bylo citováno bez uvedení odkazů. Tyto stránky otevřel a na rektorův příkaz posléze uzavřel Tomáš Kaiser, zaměstnanec Fakulty aplikovaných věd ZČU. (Celý článek je dostupný na 9. až 10. straně monitoringu tisku ZČU z 13. června.)

15. června Lidové noviny otiskly dopis od čtenářky Heleny Koubkové, pracovnice plzeňské katedry antropologie, která svůj text nazvala Poněkud hořká příchuť. Názvem chtěla vyjádřit, že hlavním motivem, jenž stojí za publicitou Budilova opisování, je pokus předem ho diskreditovat kvůli jeho angažmá v soudním sporu s Idou Kaiserovou.

Server Antropoweb v následujících dnech publikoval otevřené dopisy Tomáše Svobody, Karla Čady a Ivana Vodochodského, kteří se vyjádříli kriticky ke zde zveřejněné petici. Na stejné stránce byly dále vyvěšeny dopisy Ladislava Cabady a Heleny Koubkové adresované Lidovým novinám. K případu se vyjádřil i rektor Západočeské univerzity Josef Průša, v tom smyslu, že univerzita odmítá jednat pod „jednostranným mediálním tlakem“ a hodlá bránit svého zaměstnance před „nepodloženými a tendenčními útoky“.

21. června do případu svým textem pro Lidové noviny nazvaným Jde o více než o prosté opisování vstupuje profesor Miloslav Petrusek. Popisuje okolnosti habilitačního řízení, na jehož základě získal Ivo T. Budil v roce 2001 na Fakultě sociálních věd UK titul docenta sociologie. Budilovu habilitaci označuje Petrusek za počátek v polistopadovém období bezpříkladného případu, k jehož kategorickému řešení nyní vyzývá. Snahu univerzity přenést odpovědnost na docenta Kaisera označuje za odpudivou.

Dne 22. června byla ze serveru Antropoweb bez vysvětlení stažena petice studentů a zaměstnanců ZČU na podporu profesora Budila. Později Antropoweb informoval čtenáře, že petice s jednadevadesáti podpisy byla předána rektorovi ZČU.

Pozoruhodný je momentální stav webových stránek profesora Budila. Sekce Odborné monografie byla přejmenována na Knihy od roku 2000, všechny ostatní sekce (příspěvky do sborníků, časopisecké statě aj.) byly zcela odstraněny, takže stránky působí dojmem, že Budil není autorem jediné odborné publikace. Vysvětlení této změny poskytuje částečně další historická lekce z moderní morálky publikovaná v Lidových novinách, kterou Petr Zídek nazval Když vědci kradou II. Případ Ivo T. Budila je zde popsán jako prototyp „tunelování“ vědy, zasazený do kontextu celospolečenské transformace po roce 1989.

V článku Když si moralisté nevidí do huby uveřejněném 26. června v Lidových novinách si Tomáš Hirt a Marek Jakoubek, zaměstnanci plzeňské katedry antropologie, stěžují na jednostrannost a nedostatek decentnosti těch, kteří obviňují Ivo T. Budila z plagiátorství. Ve svém textu varují před nekonstruktivním a hysterickým přístupem k plagiátorství, které, jak sami říkají, jim "žíly netrhá", a ty, kteří veřejně označují Budila za plagiátora (neboli podle jejich slov "inkvizitorské kolegium okolo Petra Zídka") vyzývají, aby se zabývali knihou profesora Petruska, v níž údajně na jedné straně odhalili plagiátorské postupy.

27. června publikoval internetový deník Neviditelný pes text nazvaný Za každým tvrzením by měl být důkaz. Brněnský profesor Václav Blažek v něm vyčítá Miloslavu Petruskovi, že svá obvinění Iva T. Budila zveřejněná na stránkách Lidových novin nepodložil důkazy. Blažek se Budila zastává coby nesmírně poctivého vědce, vyjmenovává jeho manažerské (vybudování Fakulty filozofické v Plzni) i badatelské úspěchy (desítky publikací). Svůj příspěvek do diskuze zakončil filmovým citátem: „Byl příliš dobrý, a to se v Čechách neodpouští".

Ve stejný den otisknul týdeník A2 v rubrice „Došlo“ text otevřeného dopisu vyzývajícího rektora ZČU, aby zajistil transparentní prošetření podezření, že se profesor Budil dopustil plagiátorství.

Nezávislý studentský server Dioné informoval 28. června, že orgány Západočeské univerzity v Plzni schválily etický kodex pro akademické pracovníky. Jeho přijetí bylo podle vyjádření, které rektor ZČU Josef Průša začátkem měsíce poskytl Hospodářským novinám, uspíšeno podezřením, že se profesor Budil dopustil plagiátorství. Text etického kodexu se shoduje se vzorem schváleným v květnu Radou vysokých škol.

Téhož dne uveřejnil server lidovky.cz text nazvaný Zavádějící obvinění, jímž se Miloslav Petrusek ohradil vůči Hirtovu a Jakoubkovu nařčení z plagiátorství (Dopis o den později vyšel ještě v Lidových novinách). Poukázal na to, že tito kritici neuvedli všechny relevantní informace, ohradil se též vůči stylu, jímž svoji kritiku přednesli.

Vedle Petruskova dopisu přinesly Lidové noviny 29. června ještě další tři texty věnované kauze plzeňského prorektora. Jedním z nich byl příspěvek profesora Blažka uveřejněný o den dříve Neviditelným psem (viz výše). Autorem dalšího textu nazvaného Slova jako plagiát nejsou na místě je profesor archeologie na Západočeské univerzitě Evžen Neustupný. Nařčení Budila z plagiátorství považuje za nemístné, protože většina Budilových publikací je popularizačního charakteru, takže u nich prý není třeba dodržovat tak přísná pravidla citování jako u akademických textů. Neustupný dále kritizuje, že „cupovači Budilových textů“ publikují nepravdivá tvrzení a odvolávají se na „jakési analýzy, veřejnosti nedostupné“.

Konečně sociolog Zdeněk Konopásek ve svém článku Divné řeči okolo nemravnosti kritizuje způsob, jímž se ke kauze profesora Budila staví představitelé Západočeské univerzity. Ti celou věc zlehčují a zamlčují, že mají již několik týdnů k dispozici odborné posudky na materiály poukazující na nápadnou podobnost některých Budilových textů a prací zahraničních autorů (jeden z nich vypracoval právě Konopásek). Za pozornost stojí rovněž diskuze, kterou vyvolalo zveřejnění článku na webu lidovky.cz.

30. června zveřejnil Ondřej Štindl na svém blogu (v rámci webových stránek časopisu Týden) krátký komentář na téma plagiátorství. Konstatuje, že ačkoli se v Česku opisuje hodně, s výjimkou probíhající diskuse o kauze Ivo T. Budila se o tématu téměř nepíše. Důvodem je podle něj to, že „v českém mediálním prostředí, kde každý každého zná a každý o každém něco ví, si lidé nechtějí dělat zbytečně nepřátele (kdoví, kdy od nich budou něco potřebovat)“. Svůj postoj k plagiátorství Štindl vyjádřil jasně, i když poněkud expresivně: „vykrádat cizí texty je prasárna a to, že je rozšířená, míru jejího prasáctví nijak neumenšuje“.

Dne 2. července uveřejnily webové stránky Plzeňského deníku článek Univerzita hasí aféru prorektora, jehož podtitul zněl „ZČU už ví, jak bude řešit největší českou kauzu plagiátorství vědeckých prací“. Text informoval o sestavení etického panelu, jenž by měl do konce srpna prozkoumat podezření z plagiátorství, jimž čelí profesor Budil. Jména členů panelu (jejichž většina je ze Západočeské univerzity) vedení univerzity odmítlo zveřejnit, aby nebyli vystaveni tlaku médií. Vedení univerzity zároveň oznámilo, že stojí za profesorem Budilem, protože na lidech jako je on, „stojí budoucnost plzeňské vědy“. Text cituje vyjádření rektora ZČU, podle kterého „kauza rozdělila vědce několika oborů do dvou táborů […]. Ohrožuje to nejen Budila, ZČU, české vysoké školy, ale zřejmě i vědní obor – sociální a kulturní antropologii.“ Plzeňský deník dále uveřejnil text otevřeného dopisu adresovaného rektorovi ZČU. Článek přejal také nezávislý studentský server při ZČU Dioné.

O založení etického panelu informovala 3. července také plzeňská mutace MF Dnes. Vedle stručného článku „Vědci řeknou, zda profesor opisoval“ zveřejnila redakčně krácené texty otevřeného dopisu adresovaného rektorovi ZČU, dopisu Jiřího Kubíka a petice Antropowebu. (Texty jsou dostupné na stranách 9 a 10 až 11 monitoringu tisku ZČU z 3. července.) Hospodářské noviny převzaly zprávu ČTK Případ prorektora Budila budou řešit vědci.

4. července reagoval Marek Jakoubek na stránkách 27. čísla týdeníku A2 na uveřejnění otevřeného dopisu adresovaného rektorovi ZČU. Svým textem navázal na svou a Hirtovu polemiku s profesorem Petruskem a jinými „strůjci 'kauzy Budil'“ (otištěnou v Lidových novinách, viz výše). Těm, jež kritizuje, vytýká, že se nesnaží kauze porozumět v sociologické perspektivě. Sám pak využívá metodologického aparátu sociolálně konstruktivistické teorie, aby ukázal, že se Budil plagiátorem stal až ve chvíli, kdy jej takto onálepkoval Petrusek a jiní. Právě oni (a nikoli Budilovy texty) tak prý poškodili pověst sociálních věd. (Jakoubkův text je dostupný na 3. až 4. straně monitoringu tisku ZČU z 4. července.)

6. července zveřejnilo Dioné – nezávislý studentský informační server Západočeské univerzity komentář nazvaný Kauza profesora Budila – jiný úhel pohledu. Jeho autor, Jiří Kohout, došel po přečtení dostupných srovnání Budilových textů s texty jiných autorů k závěru, že „k téměř doslovnému překladu a opsání některých statí [...] skutečně došlo“. To mu ovšem nevadí, týká-li se to pouze „faktografických pasáží, životopisů významných osobností a podobných záležitostí“, nikoli cizích myšlenek (jak tomu podle něj v případě dostupných srovnání je).

Pod názvem „Budilovu kauzu je nutné důkladně prošetřit“ přinesla 9. července plzeňská mutace MF Dnes rozhovor s rektorem ZČU Josefem Průšou. Ten zdůraznil, že posouzení, zda se Budil provinil či nikoli, bude přísně nestranné. Zároveň však zopakoval, že „vědecká reputace pana Budila a jeho zásluhy zůstávají […] nezpochybnitelné“. (Text rozhovoru je dostupný na 5. až 6. straně monitoringu tisku ZČU z 9. července.)

V MF Dnes vyšel 11. července komentář Tomáše Zahradníčka „Iluze vzdělání a stupně nepůvodnosti“. Aféra plzeňského prorektora autora inspirovala k úvaze o stavu výuky společenských věd na českých univerzitách. Ten je podle něj charakteristický bujením bakalářských cyklů nových, hybridních oborů poskládaných téměř výhradně z úvodních kurzů. Kvůli masovosti a stylu výuky, jenž se moc neliší od středoškolského modelu, v něm není příliš prostoru pro původní odbornou práci. Budilův případ je podle Zahradníčka důležitý „pro vyjasnění toho, kde leží meze, za něž nelze ustoupit ani o píď“. (Text je dostupný v monitoringu tisku ZČU z 11. července.)

12. července přispěl do diskuse „sociolog […] s nejistou identitou“ (jak se sám charakterizuje) Roman Vido. Na svůj blog (pod webovými stránkami týdeníku Respekt) napsal poměrně dlouhý text „Kauza Budil“ sociologickýma očima. V úvodu Vido vysvětluje, proč pod dopis adresovaný plzeňskému rektorovi nepřipojil svůj podpis. Dále hezky z povzdálí „sociologickýma očima“ (totiž za pomoci sociologického pojmosloví) pozoruje dění okolo obvinění profesora Budila z plagiátorství.

21. července přinesly Lidové noviny po měsíci třetí díl seriálu Když vědci kradou. Petr Zídek v něm stručně shrnuje, co se v kauze Budil událo nového. Pozastavuje se nad složením etické komise ZČU, jež se má kauzou zabývat. To, že je většina jejích členů Budilovými podřízenými, vnímá jako jasný střet zájmů (poukazuje přitom na to, jak agilně se někteří podřízení svého „patrona“ zastávali v médiích). Rozhodnutí komise v takovémto složení podle Zídka nikdo nebude moci brát vážně. Zídek se dále dotýká širšího rozměru kauzy, jež probíhá v době, kdy se české univerzity snaží potírat opisování mezi svými studenty. Klade otázku, „jak chtít po studentech, aby byli poctiví, když jim přednášejí zloději cizích myšlenek?“.

Týdeník A2 otiskl 25. července dopis Martina Škabrahy reagující na obvinění Miloslava Petruska z plagiátorství. K němu se opakovaně uchýlil Marek Jakoubek při obhajobě profesora Budila. Podle Škabrahy je toto obvinění nepoctivé. Jakoubek se totiž dopouští „záměrné manipulace“, když se pokouší vyvolat dojem, že Petrusek zatajuje zdroj několika vět, které používá ve své knize (ten je v ní ve skutečnosti uveden o větu dříve a znova na konci kapitoly). I když Petrusek v dotyčné knize necituje zcela důsledně, rozsah nedůsledností je naprosto nesrovnatelný s Budilovým případem. Zásadní odlišnost podle Škabrahy ovšem spočívá v tom, že se jedná o popularizující práci, nikoli o habilitační spis, jak je tomu u Budila. (Text je dostupný v monitoringu tisku ZČU z 25. července.)

8. srpna server iDNES přinesl článek Etická komise řeší údajné plagiátorství prorektora. Informoval, že tento týden proběhlo již druhé zasedání etického panelu sestaveného za účelem posouzení podezření z plagiátorství v případu profesora Budila. Panel dosud nedospěl k závěru. K případu se po několika měsících vyjádřil samotný Budil: „Kniha [Za obzor Západu] má přibližně osm set stránek a zveřejněné analýzy se týkají 0,76 procenta obsahu. Na základě toho stavět obvinění z plagiátorství mi připadá diskutabilní. Nechť to ovšem posoudí etická komise.“

Ve svém dalším příspěvku do diskuze publikovaném 22. srpna v týdeníku A2 se Marek Jakoubek zabývá motivací „strůjců 'kauzy Budil'“. Tou je podle něj – vedle vyřizování osobních účtů či „jiné verze čecháčkovství“ – především pomýlená víra, že další zabývání se podezřením z neetických postupů v práci profesora Budila bude pro tuzemskou sociální vědu prospěšné. Jakoubek varuje před důsledky, jež by tato víra mohla přinést. Vážně prý hrozí, že „česká sociální věda zkolabuje, neboť přežijí jen ti, kteří vůbec nepublikují“.

29. srpna reagoval v MF Dnes Tomáš Zahradníček na poslední dopis Marka Jakoubka. V úvodu svého článku nazvaného Otýpka na hranici profesora Budila konstatuje, že vidí vše přesně naopak než Jakoubek. Podivuje se, že se Jakoubek vůbec nezabývá otázkou, zda Budil porušil pravidla hry, či nikoli, a že se místo toho věnuje „tvor[ům], kterým říká 'strůjci' [kauzy]“. Z Jakoubkova „učeného třídění“ „strůjců“ na ty poctivější (avšak úplně pitomé) a ty nepoctivé (totiž mstivé a závistivé) Zahradníček vyvozuje, že si (jako autor textu o Budilově kauze) může vybrat, zda je „blb, nebo grázl“. Za špatný žert Zahradníček považuje Jakoubkovu úvahu, podle které snaha vyšetřit podezření, že si Budil počínal nepoctivě, povede ke kolapsu české sociální vědy. (Zahradníčkův text naleznete zde.)

Rektor ZČU Josef Průša 29. srpna informoval v plzeňské mutaci MF Dnes, že etický panel posuzující podezření, že se Ivo T. Budil dopustil ve své práci nevědeckých postupů, dosud nedospěl k závěru. Má se sejít znovu v polovině září. Striktní termín, kdy chce odpovědi na své otázky, však rektor panelu nestanovil. (Text je dostupný na 3. straně monitoringu tisku ZČU z 29. srpna.) O den později o odkladu rozhodnutí informoval v článku Akademici, kteří soudí údajné plagiátorství, rozhodnou asi v září také Plzeňský deník.

7. září se na stránkách časopisu Souvislosti případu profesora Budila dotkl historik Martin Nodl. V části své glosy nazvané Chvála kompilátorství srovnává Budilovo nakládání s cizími texty s přístupem Norberta Ohlera, autora knihy Katedrála: Náboženství - politika - architektura - dějiny. Nodl o obou píše jako o "kompilátorech" (v Budilově případě ovšem výhradně sekundární literatury). Budil podle něj není plagiátor, ale kompilátor par excellance, nad kterým by se dalo mávnout rukou. Oči ovšem nelze zavřít nad tím, že se skrze práce, jako jsou ty jeho, získávají (a zřejmě dale budou získávat) akademické hodnosti. To ovšem zcela vyvrací obranná tvrzení, že se jedná o práce bez vědeckých ambicí. Vzniká zde tak "konzumní věd[a], jež s věděním nemá už téměř nic společného”.

11. září informoval Plzeňský deník, že etický panel zabývající se Budilovým případem vydá své konečné stanovisko v pátek 14. září. Podle rektora ZČU Josefa Průši budou v ten den zveřejněna jména členů etického panelu, pokud s tím ovšem tito budou souhlasit. (Text je dostupný na 8. straně monitoringu tisku ZČU z 11. září.)

14. září vydal rektor ZČU Josef Průša tiskovou zprávu o ukončení činnosti etického panelu. Oznamuje v ní, že etický panel odpověděl záporně na jeho otázku, zda se prof. Budil dopustil plagiátorství. Přestože panel konstatoval, že v některých Budilových publikacích nalezl některá závažná pochybení, rozhodl se Průša ponechat Budila ve funkci prorektora. Ve zprávě byla také odtajněna jména členů panelu. O závěru etické komise a rektorově rozhodnutí informovala o den později v článku nazvaném Prorektor neopisoval plzeňská mutace MF Dnes.

17. září se nejnovějšímu vývoji v Budilově kauze věnovalo hned několik deníků. Některé z článků pouze reprodukovaly informace z tiskové zprávy ZČU (např. Vědci: Budil neopisoval v Lidových novinách), některé deníky připojily stručné komentáře:

Hospodářské noviny tématu věnovaly hned tři texty. Dva z nich (Profesor podezřelý z opisování vyučuje dál a Budil má potvrzeno, prý neopisoval. Pochyby zůstávají) napsala Ivana Kottasová. Věnuje se mimo jiné argumentu, jímž etický panel umenšuje závažnost Budilových pochybení, a sice tvrzení, že inkriminované publikace nejsou odborné, ale popularizační, takže u nich není třeba dodržovat příslušnou citační normu. Jak ale připomíná v článku citovaný Zdeněk Konopásek, Budil sám své publikace začal prezentovat jako “popularizační až ve chvíli, kdy [proti němu] bylo vzneseno obvinění”. Zmíněna je také kritika netransparentního způsobu, jímž byla celá záležitost na ZČU řešena.

Podle Petra Kamberského, autora třetího článku nazvaného Budil lže, neboť může, není nejmenších pochyb, že Ivo T. Budil mnohokrát kradl myšlenky, věty i celé pasáže knih jiných autorů, za což byl ctěn a honorován (udělením akademických titulů). Etický panel ZČU (složený převážně z Budilových kolegů a podřízených) si podle něj tuto skutečnost mohl dovolit zapřít, protože “ani ministerstvo, ani kraj nemá žádnou páku, jak tu bezostyšnost zastavit”.

Petr Zídek ve svém článku Čunek české vědy publikovaném v Lidových novinách srovnává Budilovu kauzu s nedávnou aférou lidoveckého vícepremiéra Čunka: “Oba byli zproštěni viny pochybným a netransparentním způsobem. Oba by měli opustit své funkce […].” Zídek vidí mezi oběma případy jeden rozdíl: “Zatímco Čunkova aféra má nejasné pozadí, Budilova vina musí být jasná každému, kdo umí číst.”

17. září odvysílal Český rozhlas 1 - Radiožurnál rozhovor s prof. Pavlem Kratochvílem, místopředsedou komise pro etiku vědecké práce Akademie věd ČR. Ten na otázku, zda není divné, že Budilův případ posuzoval panel složený z větší části z jeho podřízených, odpověděl, že by problém řešil “poněkud jinak”. Popsal dále praxi etické komise Akademie věd. Ta v podobných případech zve obě strany sporu, tak aby se dobrala “jakéhosi objektivního názoru”. (Přepis rozhovoru je dostupný na 2. až 3. straně monitoringu tisku ZČU z 18. září.)

19. září publikovaly Lidové noviny článek Ruka ruku myje, a tak je profesor Budil čistý profesora Jiřího Zlatušky. (bude doplněno...)

Ve stejný den vyšel v MF Dnes článek Tomáše Zahradníčka nazvaný "Pokrok - už krademe i z angličtiny". (bude doplněno...) (Zahradníčkův text naleznete zde.)

Pod názvem "Ivo Budil: Přijmu konstruktivní kritiku" publikovala 20. září plzeňská mutace MF Dnes rozhovor s Ivo T. Budilem. Ten mimo jiné řekl, že si je vědom chyb, jichž se dopustil. Zdůraznil ale, že se tyto problémy vyskytují především v jeho pracích publikovaných před rokem 2002. Konkrétně chyby v práci Za obzor Západu (z roku 2001), přičítá tomu, že ji „vydal jako třicetiletý, v době svých akademických počátků“ (Budil se narodil v roce 1965 – pozn. J. S.). (Text rozhovoru je dostupný na 3. straně monitoringu tisku ZČU z 20. září.)

Vedle rozhovoru s Budilem přinesl deník ještě rozhovor s Tomášem Kaiserem ("Tomáš Kaiser: Závěr panelu je nedostatečný"), který na jaře jako první upozornil na problematické pasáže v Budilově knize Za obzor Západu. Kaiser kritizuje, že členové komise nebyli vybráni transparentním způsobem, že panel neinformoval veřejnost o svých podkladech, a že posléze jasně neodůvodnil své závěry. Argument, že pochybení v Budilových publikacích „pramení ze skutečnosti, že se jedná o práce na pomezí populárního a vědeckého textu“, podle něj neobstojí. (Text rozhovoru je dostupný na 4. straně monitoringu tisku ZČU z 20. září.)

21. září vyšel v Hospodářských novinách článek prof. Budila nazvaný Ivo T. Budil: Dopustil jsem se chyb, ne krádeže. Budil zde poskytnul vysvětlení, jež podle svých slov dlužil veřejnosti. To se týkalo především formálních pochybení, jichž se dopustil ve své knize Za obzor Západu. O knize se vyjádřil jako o „nepříliš zralém pokusu o spojení kompilace encyklopedického zaměření s původním odborným textem přinášejícím nové poznatky“. Právě užití citačního úzu běžného v rozsáhlejších encyklopedických pracích se podle něj ukázalo jako ne příliš šťastné, trvá ale na tom, že se v knize nedopustil plagiátorství. Zopakoval, že k „řad[ě] formálních pochybení“ v práci došlo „vzhledem k době jejího zrodu před více než deseti lety“ (Kniha vyšla v roce 2001 – pozn. J. S.).

26. září odvysílal Český rozhlas Rádio Česko fejeton Jaroslava Vaise nazvaný Skandál kolem opisovače. (bude doplněno...)

Dne 1. října vyšel v prvním čísle studentských novin Babylon rozhovor s rektorem Univerzity Karlovy Václavem Hamplem. Redaktorka Katka Volná se jej ptala mimo jiné také na Budilovu kauzu. Za „poněkud alibistické“ považuje Hamplovo vyjádření, že není s celou záležitostí dostatečně obeznámen, a že jde primárně o problém ZČU. Na základě toho, co ví z médií, se rektor domnívá, že plzeňská univerzita věc „traktuj[e] přiměřeným způsobem“. Redaktorka se dále ptala na nedávný případ podezření z plagiátorství doc. Gladkové z FF UK. (Rozhovor Humanitní vědy diskriminují samy sebe naleznete na 4. straně novin.)

3. října vyšla v MF Dnes úvaha Karla Helmana nazvaná "Zatímco sportovci dopují, profesoři opisují". (Bude doplněno...)

10. října vyšel v plzeňské mutaci MF Dnes článek „Prorektor opouští post“. Barbora Němcová v něm informuje o rezignaci Ivo T. Budila na funkci prorektora ZČU. Budilův odchod prý nijak nesouvisí s obviněním z plagiátorství, připravoval jej totiž delší dobu (ve funkci prorektora byl Budil od března tohoto roku, pozn. J. S.). Pro deník se vyjádřil také rektor ZČU Josef Průša. Zopakoval, že „neshledal […] žádné důvody, které by bránily tomu, aby [Budil] mohl přetrvávat ve funkci". Dodal nicméně, že „pro [Budila] i pro univerzitu je toto řešení lepší“. (Článek je dostupný na 3 - 4. straně monitoringu tisku ZČU z 10. října.)

Ve stejný den zveřejnil server Týden.cz článek Vladimíra Křivky Prorektor prý neopisoval, přesto odstupuje. A povýší. Vedle "rošád[y] Budilových funkcí" (totiž rezignace na post prorektora a kandidatury na funkci děkana Filozofické fakulty) poukazuje Křivka na pochybnosti ohledně kvality šetření a nezávislosti etického panelu, jenž Budila nedávno očistil. Autor například poprvé informoval čtenáře, že univerzita zcela zatajila skutečnost, že z etické komise odstoupil jeden z jejích členů. Poprvé od publikování svého článku v Sociologickém časopise se zde k Budilově případu vyjádřil také Prof. David Z. Scheffel. Toho prý na kauze "nejvíce zaujala nechuť, s jakou se Budil bránil přiznat vinu. 'Místo toho kličkoval, vymlouval se na spiknutí, zpochybňoval moji vědeckou kompetenci, jen aby nemusel přiznat vlastní chybu.'"

11. října se odstoupení Prof. Budila z funkce prorektora ZČU (a jeho souvislostem s obviněním z plagiátorství) věnovalo hned několik deníků. MF Dnes Budilovu případu věnovala celou publicistickou stranu. Luděk Navara ve svém článku "Opisuji, tedy jsem" mimo jiné vznesl otázku, zda nemohlo být rozhodování etické komise ovlivněno skutečností, že byla složena z větší části z Budilových kolegů z univerzity (Rektor ZČU Josef Průša důvody takovéhoto personálního složení panelu vysvětlil následujícím způsobem: "Sehnat tolik odborníků dohromady bylo velmi obtížné. Ale dali jsme tomu velký význam a vybírali jsme lidi, kteří jsou neprůstřelní."). Samotný Budil se ohradil proti jakémukoli dalšímu "spojování [svého] jména s údajným přetrvávajícím podezřením", to je podle něj totiž "v kolizi se zákonem". Druhým textem publikovaným v MF Dnes byl rozhovor s Prof. Pavlem Kratochvílem, místopředsedou Komise pro etiku vědecké práce Akademie věd ČR, nazvaný "Kdybych byl rektorem, postupuji jinak".

Několik zajímavých informací přinesl také rozhovor Barbory Němcové s rektorem ZČU Josefem Průšou, který vyšel pod názvem "Své lidi musíme chránit, říká rektor" v plzeňské mutaci MF Dnes. Budil podle Průši "měl být […] důslednější při jednání s vydavateli knihy [Za obzor Západu]. Ti [prý totiž] žádali, aby text byl čtivý, neboť se jedná o publikaci, která je na pomezí populární a vědecké." V důsledku toho prý není "poznámkový aparát […] psán tak, jak jsme zvyklí u matematických nebo historických textů". Příčiny problémů tak lze podle Průši hledat v samotném charakteru oboru sociální a kulturní antropologie, který se podle něj "zabývá studiem takových věcí, které zajímají širší veřejnost, nejen badatele z oboru". Průša také objasnil okolnosti, za nichž na protest proti tendenčnosti podkladů pro jednání odstoupil jeden z členů etického panelu, který se Budilovým případem zabýval. Důvodem prý bylo Průšovo pochybení - rozeslal totiž omylem členům komise "místo kritického stanoviska docenta Konopáska […] text jednoho ze zaměstnanců [Filozofické fakulty ZČU], který na Konopáska reagoval". (Všechny tři texty jsou dostupné na 4 - 6., resp. 7 - 8. straně monitoringu tisku ZČU z 11. října.)

V plzeňské mutaci deníku Právo vyšel článek "Prorektor rezignoval na svůj post". Přinesl názor rektora ZČU Josefa Průši, že "se na [Budilově] případu vyřizovaly i mezioborové účty". Ivo T. Budil zde dále vysvětluje důvod, jenž ho vedl k rozhodnutí rezignovat na funkci prorektora pro vědu a výzkum: nedařilo se mu prý stíhat povinnosti spojené s funkcemi vedoucího katedry antropologie a prorektora. Upřesnil také, že o svém odchodu uvažoval už od května [tj. tři měsíce po nástupu do funkce, pozn. J. S.]. (Text je dostupný na 9 - 10. straně monitoringu tisku ZČU z 11. října.) Stručný článek o kauze vyšel také v Plzeňském deníku (Prorektor Budil hodlá opustit svůj post)


Page was generated in 0.0487 seconds